Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Rafael Bittencourt, poslední z původní sestavy, tu svou káru s názvem ANGRA táhne víc než třicet let a zdá se, že toho stále nemá dost. Je ale trochu otázka, zda se už hudebně nezačíná propadat do škatulky retro. Heavy metal trochu archaického ražení je evidentně zaměřen především na tradiční fanoušky a nehledá příliš únikovou cestu z konzervativního přístupu. A tak je to i na aktuální desce především pompézně vypjatý heavy metal, který by zřejmě rád upoutal vzletnou orchestrací a progresí. Jenže paralely k HELLOWEEN či dalším metalovým ikonám v dnešní době příliš neohromí. Řemeslně je ale deska odvedená slušně, a přestože se příliš nepotkává s mým vkusem, už jen za tu vytrvalost, s jakou to Rafael táhne, si zaslouží připomenout. A mnohé nadšené ohlasy naznačují, že tuhle hudbu zřejmě neumím docenit.
Atomic Fire Records / 3. listopadu 2023
XOTH - Exogalactic
Seattle jako domovské město skupiny XOTH by mohlo svádět k pomýleným představám toho, co tahle parta předvádí. Ale už název alba "Exogalactic" naznačuje, že tematicky to bude vesmír a sci-fi. A k tomu patří snaha o trochu dramatičtější a futuristické hudební provedení. XOTH na to jdou s notnou dávkou živelnosti, jejich skladby jsou nespoutaně bohaté a tempo v jakém na posluchače vrhají své technické parádičky je místy opravdu úchvatné. Je to nezastavitelná mašina bourající veškeré stylové mantinely, takže si jen můžeme v duchu přemýšlet, co že to je vlastně za směsku stylů. Brutální techno thrash, progresivní death metal, vzletný kanální black, splašený prog metal? A není to jedno? Hlavně, že to parádně hnětá. Ostatně už i předchozí deska "Interdimensional Invocations" byla výstavní jízda.
Dawnbreed Records / 3. listopadu 2023
IONS - Counterintuitive
Slovensko-česká parta IONS vystřihla opravdu vydařené prog rock/metalové album, ve kterém se zrcadlí široké spektrum současné stylové scény od rozechvělé aury PORCUPINE TREE, přes důraz TESSERACT až po citlivé melodie KLONE. Povedená zvuková stránka pomáhá vyniknout emotivnímu obsahu, který ale nepostrádá ani potřebný důraz, a album jako celek tak nabízí opravdu pestrou kolekci výrazů. Možná je to kolekce často připomínající velká jména světové scény, ale zpracováním, výbornou instrumentací a hlavně citlivou prací s vlastními skladbami a jejich aranžemi se IONS stávají rovnocennými partnery oněch známých jmen. Když k tomu přičteme příjemný vokál, jistou dávku epičnosti a kvalitní produkci, výsledek opravdu funguje. Jen je škoda, že album neudrží hodně vysoko nastavenou laťku z úvodu (bravurní otvírák "A Terrible Mistake" a vzletně důrazná "True Friendship") a s přibývajícím časem materiál trochu šedne. Ale i tak je to výborné dílo.
Self released / 10. listopadu 2023
SÂVER - From Ember And Rust
Skupina vzniklá na troskách zaniklé norské stoner doom skupiny TOMBSTONES to logicky táhne podobným stylem. Svůj sludge doom ale SÂVER načechrávají postmetalovou vzdušností a pouštějí se mnohdy i do poněkud nepřehledných struktur. Tuhý riffující buldozer tak skupina doplňuje i dostatkem divoké živelnosti, takže kromě vlivů NEUROSIS se dá především v kytarových postupech poznat i specifický přístup Francouzů GOJIRA. Na ladnost se zde příliš nehraje. Skladby jsou drtivé v syrovosti riffů i rezonujícího zvukového doznívání, mnohdy disonantní výbuchy hezky chvějivě kmitají a do toho vypjatě řvoucí vokál. A pak jsou tu táhlé sludge pasáže dokreslující onu neutěšenou náladovou pohromu, kterou Norové zhudebňují opravdu sugestivně, takže například v "I, Evaporate" je tísnivá atmosféra přímo hmatatelná. Tahle deska je podařeným soundtrackem k apokalypse.
Pelagic Records / 10. listopadu 2023
DYSSEBEIA - Garden of Stillborn Idols
Debut Švýcarů DYSSEBEIA možná trpí určitou nedotažeností prvních nahrávek mladých kapel, které teprve hledají své místo na slunci, ale současně srší až nebývalou kreativitou a nabízí velmi svěží a osobitý pohled na blackem deformovaný death metal. Současně se skupina snaží vrhat i do progresivnějších variací a hledat neoposlouchané postupy. Vychází to tak napůl, někdy jsou to opravdu zajímavě stavěné linky, jinde to trochu skřípe a stává se lehce neuspořádaným. A trochu nedoladěný se zdá i zvuk. Ale to by bylo vše ohledně kritiky. Je potřeba hlavně pochválit. "Garden of Stillborn Idols" je totiž albem svěžím a jak už jsem psal osobitým. Hrnoucím na posluchače výraznou hudbu protkanou nápady z mnoha končin metalové scény, především však šikovně kombinujícím deathové riffy s dalšími výraznými linkami včetně těch melodických. Do toho destruktivní vokál. Takže slušný debut.
Transcending Obscurity / 17. listopadu 2023
SQUEAKY FEET - Cause For Alarm
Denverská parta SQUEAKY FEET je jedním z příkladů nastupující nové generace prog rockerů, kteří se inspirují starými časy. Ke známým z hluboké a bohaté studnice času vytaženým postupům přistupují s hravostí a bez respektu, takže jejich pohrávání si s archiváliemi a prog rockovými fúzemi je místy příjemně veselé a prosvětlené. A to i přes fakt, že v jejich hudbě hraje silnou roli psychedelický nádech. Jako by se jim ale podařilo skrýt onu psychedelii za vlídně působící plentu a i díky improvizacím a živočišné energii, která z nahrávky čiší, se nedostavuje pocit ospalé archaičnosti. To v hudbě SQUEAKY FEET naštěstí nenacházím, naopak je to příjemně burcující hold starým časům. Takže výborná psychedelic prog jazz fusion a další důkaz toho, že nejlepší retro dnes dělají mladé skupiny.
Self released / 17. listopadu 2023
FUTURE STATIC - Liminality
Další ze skupin, v jejichž tvorbě se ženské vokály předvádí v dualitě rozporů. Střídání melodického zpěvu s agresivním řevem mají ale tentokrát na svědomí hned dvě zpěvule. I přesto to není tak kontrastní jako u JINJER nebo tak vypjaté jako u SPIRITBOX, ale možná právě pro tento přirozenější projev je to příjemná hudba. Základ je totiž logicky a dá se říct tradičně poskládaná rock/metalová produkce, které nechybí pestré kontrasty mezi silovou metalovou agresí a rockovou uvolněností. Nutno ale přijmout fakt, že zde platí označení metalcore, které je skupině přisuzováno. Částečně se sice skupina snaží vymanit z trochu šablonovitého stylového výrazu, ale mnohé party jsou značně strojené a na efekt stavěné, že místy až příliš vyplouvá podobnost se zmíněnými SPIRITBOX. Přesto jsem si našel dostatek zajímavých míst, která jsou příjemná díky rockově alternativní uvolněnosti a hezkým melodiím. Přestože lze v hudbě FUTURE STATIC najít nulový podíl originality, provedení si zaslouží pozornost.
Wild Thing Records / 24. listopadu 2023
PRESS TO ENTER - From Mirror To Road
Při poslechu debutu Dánského tria PRESS TO ENTER jsem si v některých momentech vzpomněl na usměvavé Nory MEER a jejich na našich stránkách oceněné album "Playing House". PRESS TO ENTER jsou totiž stejně hraví a s bravurou kombinují příjemné poprockové melodie s trochu náročnějším artrockovým a progresivním přístupem. Jejich mix hudebních stylů tím ale nekončí, neboť se nebojí zabrousit i do trochu ostřejších metalových forem. Občas to až djentově řinčí nebo se zjeví i podobnost s kytarovými instrumentacemi typu ANIMALS AS LEADERS. Ale hlavní poloha je progrocková s dovádivými postupy a mnohdy veselým vyzněním. A nad tím výrazný vokál Julie Wiingreen, která svým mnohotvárným projevem dává skladbám další dimenzi. Velký příslib do budoucna.
Press To Enter Music / 24. listopadu 2023
Pod čarou:
DARKNESS ABLAZE - It All Shall Burn (Darkstorm Records / 3. listopadu 2023) Melodický death metal jako vystřižený ze švédské školy přelomu tisíciletí. Ladné struktury kombinované s důraznými riffy prostupuje všudypřítomná melodika. I smyčce se objeví. Až jsem si v některých okamžicích vzpomněl na Švédy EBONY TEARS.
DYING WISH - Symptoms of Survival (SharpTone Records / 3. listopadu 2023) Mix melody death metalu a hardcore ve své drsnější verzi, žádné metalcore ejchuchů. A to i přes skutečnost, že vokál má na starosti žena. Její projev je totiž hrubý až až a ty občasné melodické party jde brát jen jako osvěžení. A z velké části jemná balada "Paved In Sorrow" jako příjemné zpestření.
PENITENCE ONIRIQUE - Nature Morte (Les Acteurs de L'Ombre Productions / 3. listopadu 2023) Do správného black metalu patří živelnost a trocha té pompéznosti, alespoň tak to zřejmě vnímají Francouzi PENITENCE ONIRIQUE. Jejich rozmáchlé kompozice nepostrádají hutné aranže plné silových vrstev, ale ani atmosféricky prosvětlené plochy. Přidejme promyšleně poskládané motivy a variace, které se většinou úspěšně snaží vyhnout banálním stylovým klišé, takže se tváří až progresivně, a máme tu dílo zajímavě osobité, ozvláštněné i osvěžující francouzštinou.
SILENT PLANET - Superbloom (Solid State Records / 3. listopadu 2023) Američané se posunuli více do elektronicky podbarveného metalcoru a najednou je z toho studená a tak trochu tuhá produkce. Pryč je bohužel ona funkční kombinace intenzivní a melodické síly alba "When The End Began" (2018), které zůstává prozatímním vrcholem této skupiny.
SIX DAYS OF CALM - My Little, Safe Place (Midsummer Records / 3. listopadu 2023) Postrocková náladovka, která kolísá někde mezi rozvláčnou vyklidněností a až nudnou ospalostí. Jedna z desek, na kterou je potřeba mít tu pravou náladu, jinak se to rozplizne v prázdnou kulisu k nedělnímu šlofíku. Ale ve správném rozpoložení to hezky pohladí.
THE NEOLOGIST - Between The Darkness And The Fade (Self released / 10. listopadu 2023) One man projekt vracející se do éry melodického death metalu, kdy vládl severský svěží vítr. Dnes už je to lehce zvětralé, ale milovníky starých SOILWORK potěší. Občas se zablýskne i ostrá nota ve stylu DARKANE, ale většinou je to trochu jemnější verze plná melodií a vzletných refrénů.
THE WISDOM TREE - A Day Without A Yesterday (Self released / 16. listopadu 2023) Instrumentální fusion prog s jazz přesahy.
DGM - Life (Frontiers Records / 17. listopadu 2023) Příjemně plynoucí progmetalové album. Nic víc, nic míň.
MAYFIRE - Cloudscapes & Silhouettes (Rock Of Angels Records / 17. listopadu 2023) Norská parta MAYFIRE se zahalila do dnes již hodně zprofanované anonymity a zkouší to na city s melodicky výraznou verzí rock/metalové pompy. Je to příjemně plynoucí hudba s trochou progrese a nebýt určité dávky produkčních klišé, které svádí i ke srovnání se SLEEP TOKEN, byl by to fajn počin.
SOARS - Repeater (Pelagic Records / 17. listopadu 2023) Instrumentální projekt Kristiana Karlssona (syntezátory u CULT OF LUNA plus baskytarista a zpěvák v PG.LOST) je zasněnou, ale též často trochu unylou procházkou po náladové pustině. Zanechává poněkud rozpačité pocity.
TEMIC - Terror Management Theory (Season of Mist / 17. listopadu 2023) Také už vám vadí jak se LEPROUS stali jen doprovodem k Solbergovým exhibicím a rádi byste nějakou zajímavou alternativu? Pak se nebojte sáhnout po TEMIC, skupině složené ze zkušených hudebníků, takže jejich debut je již vyzrálým dílem.
LUPE - Seeker Of Sound (Self released / 18. listopadu 2023) Řecká parta LUPE pluje v art rockových vodách na psychedelií posedlé bárce, která se snaží do plachet chytit vítr toulající se ze starých časů slávy PINK FLOYD. A celkem to funguje.
BURDEN OF GRIEF - Destination Dystopia (Massacre Records / 24. listopadu 2023) Trochu rutinní thrash/death předvádí německá parta na svém osmém albu.
STRANGE NEW DAWN - New Nights Of Euphoria (Svart Records / 24. listopadu 2023) Skupina, ve které působí i zakládající členové IN THE WOODS... a GREEN CARNATION, hrne epický gothic doom s trochou progrese. Místy je to povedené se zajímavou atmosférou, občas trochu křeč.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.